Druhá příhoda chorvatská
Abych se ospravedlnila už na začátku, sestra říkala, že pokud není nakradená hodnota vyšší než 5000 Kč, nemohu být trestně stíhána. Takže pokud nenakradu fíků za pětitisícovku (to jsem ani neměla v úmyslu), budu z toho mít akorát blbý pocit.
Když má člověk na něco chuť, těžko se situace řeší jinak, než si dát to, po čem touží. Když tato věc lze koupit, tak je problém pryč, ale když se jen tak koupit nedá (jako v mém případě), má smůlu (jako v mém případě). Já totiž měla zájem o fíky, ale ne ledajaké, totiž čerstvě natrhané. Nevím, co mě popadlo.
Bylo to těžké, protože ve městě rostou všechny fíkovníky za plotem a někomu úplně celé patří. Situace byla mrzutá, tak jsem vymýšlela tajné akce spojené s natahováním jedné ruky, druhé ruky, případně celého těla od pasu nahoru přes plot, následované pádem do cizí zahrady a podivným útěkem, neboť jsem se nikdy nenaučila, jak se přes ně leze. Akce se nekonala, protože jsem nakonec zahlídla velkou převislou větev, která vypadala, že už úplně nikomu nepatří, protože byla převislá opravdu daleko. Skočila jsem po nich a asi 5 minut je okapávala (teče z nich taková ta děsně lepkavá bílá míza). Nakonec jsem se ale cítila provinile, protože ty fíky doopravdicky někomu patřily a já mu je surově utrhla a okapala. Moje touha nebyla naplněna.
Svého cíle jsem dosáhla až den poté, kdy jsme jeli hledat pláž. Autem jsme projeli kempem, pak lesíkem a s překvapením i dlouhým vrakovištěm karavanů, které se táhlo poměrně daleko a nám už to nebylo ani trochu příjemné. Nakonec jsme zajeli na místa, kterým odteď říkáme pustina. Pole, uprostřed cesta, zase pole. Za poli křoví a mezitím si sem tam vyrostl nějaký strom suchárek (i karavan se objevil). Nečekaně mezi nimi začaly vykukovat i fíkovníky. Tatínek zpomaloval, a zastavoval a já se staženým okýnkem česala za jízdy fíky do dárkové taštičky s mašličkou (nic vhodněšího v autě nebylo). Tuto techniku jsme praktikovali i u ostružiní, které rostlo o kousek dál. Konečně mě to uspokojilo, naplnilo štěstím a hlavně pocitem, že se i v pustině dokážu postarat o něco k jídlu.. přestože k tomu potřebuji přibrzďovací auto se stahovacím okýnkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat